Moravskoslezské Beskydy

Samotné jméno Beskydy jsou nejspíše Thráckého či ilyrickho původu, obecně samostatné slovo znamená horský předěl, sedlo. Moravskoslezské Beskydy jsou největší částí Beskydského horského oblouku, nacházející se na hranicích s Polskem a Slovenskem. Tyto Beskydy jsou součástí Vnějších Karpat, které jsou tvořeny pahorkatinami, vrchovinami a horami. Moravskoslezské Beskydy patří do Severomoravského kraje, řeka Ostravice je rozděluje na Lysohorskou a Radhošťskou hornatinuLysohorská hornatina, lidově zvaná Přední hory má nejvyšší vrchol Lysou horu, dále Travný Ropice, územím protéká tok Mohelnice, Morávka a Ostravice. Oblast při pramenném toku Ostravice se nazývá Klokočovská hornatina, lidově zvaná Zadní hory. Radhošťská hornatina se táhne od hory Smrk, přes údolí řeky Čeladenky, vrcholem Kněhyně, Čertovým mlýnem, na Pustevny a Radhošť k Velké Stolové. Moravskoslezské Beskydy končí na úpatí Rožnovského sedla. 

 

Beskydské klima je chladné a poměrně vlhké, srážky zde vytvářejí rozsáhlou vodní síť a jsou častým důvodem povodní. Řeka Ostravice je významnou řekou v oblasti Moravskoslezských Beskyd, vzniká v zadních horách při soutoku Bílé a Černé, které vytvářejí horské potoky Červík a Vleký potok, Jamník a Řečice. Z Lysé hory stékají Mazák, Sepetný a Satina s kaskádami a vodopády. Pramen Bílé se nachází pod Hlavatou a Černá pod kótou Smrkovina, poblíž Bílého Kříže. U Frýdlantu se stéká řeka Čeladenka s Ostravicí a ve Frýdku - Místku řeka Ostravice s Morávkou. 

Zdravotně významný pramen je sirovodíkový vývěr v údolí Smradlavé na Bílé. Vodní plochy v Moravskoslezských Beskydech převážně tvoří vodárensky významné nádrže, které zásobují Ostravsko, Novojičínsko a Frýdecko pitnou vodou. Nejvýznamnější nádrží je přehradní nádrž Šance (zatopené Staré Hamry), vybudovaná na řece Ostravici. Na území je ochranné hygienické pásmo, je zde zákaz koupání a reakreace. V obci Morávka je na stejnojmenné řece vybudová nádrž. Rekreačním střediskem vodního sportu pro Frýdek - Místek je nádrž Olešná a Baška.

Mimo vodní sportovní areály jsou zde i lyžařská zimní areály se sedačkovou lanovkou na Raztoce, Morávce, Bílé a POma vleky na Lysé hoře nefunkční, Bílé, Pustevnách, Gruni a naOstravici na Čele a v Řece.

Oblast Beskyd je typická dřevěnými stavbami, kostelíky, kapličkami a zvoničkami v  údolích a na hřebenech hor. 

Významnou osobností Beskydské oblasti je a byl Petr Bezruč s Maryčkou Magdonovou, Josef Kalus, Jan Kollár a mnoho jiných.

Památky Moravskoslezských Beskyd jsou soustředěny v Okresním vlastivědném muzeu ve Frýdku - Místku. Muzeum nabízí trvalou expozici Beskydského života. Další významnou památkou je Srub Petra Bezruče na Ostravici, hrad a památník Leoše Janáčka na Hukvaldech, kaplička Cyrila a Metoděje na Radhošti a jiné další památky.

Moravskoslezské Beskydy jsou součástí chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy. V roce 2004 bylo vyhlášeno nových 6  maloplošných zvláště chráněných území. Všechna tato území mají statut přírodní rezervace (PR). PR Mazácký Gruník a PR Smrk mají větší rozlohu oproti té původní. Na katastru Ostravice na masivu hory Smrk se rozkládá PR Bučací potok, PR Malý Smrk, PR Smrk a PR Studenčany. PR Draplavý se nachází kolem toku Draplavý na masívu Grúně. Na katastru Malenovic byl ekosystém v blízskosti říčky Satiny vyhlášen jako PR Malenovický kotel. Poslední PR, vyhlášena v roce 2004, byl PR Zimný potok s jeho geomorfologickou hodnotou.    

Mimo PR vyhlášené v roce 2004 jsou známy na území Moravskoslezských Beskyd přírodní rezervace Kněhyně - Čertův Mlýn, Mazák, Poledňana, TRavný potok, pralesy Salajka a Mionší, Podolánky a Skalka na Ondřejníku.

Hojně jsou v Beskydech objevovány pseudokrasové jevy - pukliny, na nich založené jeskyňky vytvořené působením mrazu. Tyto pukliny vznkají na horských hřebenech, z nichž některé můžeme najít Kněhyňskou propast, jeskyně Cyrilka na Pustevnách, Ondrášovy díry v masivu Lysé hory.

Moravskoslezské Beskydy jsou významnou cykloturistickou destinací pro přilehlé městské konglomerace.